Fakultní nemocnice Ostrava na začátku očkovacího procesu nechala naočkovat i zaměstnance z řad nezdravotníků. Podle informací HlídacíPes.org vakcínu přednostně dostali náměstci, vedoucí klinik i jejich rodinní příslušníci. Nemocnice potvrzuje, že se to „mohlo stát“. Konkrétní lidi, kteří byli přednostně očkováni, přestože podle vládní očkovací strategie na to neměli nárok, nezmiňuje.
Na očkování jsou praktičtí lékaři připraveni již od ledna tohoto roku, ale stát i Kraj Vysočina z nepochopitelných důvodů stále upřednostňuje v dodávkách vakcín očkovací centra umístěná většinou ve velkých městech. Nutí tak nejstarší pacienty
do složité registrace a v případě bydliště mimo město
i do komplikovaného dojíždění do očkovacích center,
přestože většina z Vás preferuje dostat očkování u svého praktického lékaře.
Podle vedoucího Centra modelování biologických a společenských procesů René Levínského je jednou z příčin vysokého počtu zemřelých na covid v Česku skutečnost, že se česká vláda na rozdíl třeba od té německé chová asociálně, doslova nelidsky.
Veřejný prostor zaplavují informace o údajně zaručených lécích proti covidu-19 a laické tipy, jak se s nákazou poprat. Lékaři před nimi však varují. Co sami radí pro domácí léčbu? A kdy by měli lidé zpozornět?
V pátek schválená opatření jsou nedostatečná: bez omezení průmyslu nebudeme moci do června vrátit děti do škol, otevřít služby a neulevíme nemocnicím. Alespoň to tvrdí odborníci z Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP). Proč?
V pořadu „Ptám se já“ odpovídal jeho ředitel, matematik René Levínský.
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že vakcínou proti koronaviru bude nutné očkovat alespoň 65 procent populace – jen tak může vakcína pomoct v boji proti pandemii. Obzvlášť na sociálních sítích ale kolem očkování koluje řada dezinformací a mýtů. Které jsou ty nejčastější?
Rozhodnutí britského ministerstva zdravotnictví aplikovat druhou dávku vakcíny až po 12 týdnech po té první, a nikoli po třech, se setkalo s drsnou kritikou. „Vyprchá to, lidi to neochrání,” prorokovali zlí jazykové. To, jak se teď nyní ukázalo, není pravda. Jedna dávka AstraZeneky i Pfizeru snížila riziko hospitalizace u rizikové skupiny nad 80 let o 80 procent.
Po vypuknutí epidemie koronaviru se raketovým tempem začala šířit nejenom nákaza, ale taky dezinformace. Proto přinášíme přehled, jak na nepravdivé informace reagovat.
Od tvrzení, že první člověk onemocněl z netopýří polévky až po zprávy o tom, že evropské země spolu bojují o ztenčující se zásoby zdravotnického materiálu. Podobných nesmyslů se vynořila spousta.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že falešná tvrzení „se šíří rychleji než virus“ a jejich množství „narostlo do galaktických rozměrů.“ Největší on-line platformy se teď snaží dosah falešných poplašných zpráv mírnit.
Loni na jaře patřil mezi hlavní tváře boje s epidemií. V srpnu pak ministr zdravotnictví a premiér zrušili jeho doporučení vrátit se k rouškám, obvinili ho z chaosu a on odešel. Teď se vrátil do médií, aby varoval proti tomu, co nám hrozí. Jak odvrátit kolaps zdravotnictví? A lze to ještě?
Epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar byl hostem pořadu Ptám se já.
Rádi o sobě slýcháváme, jak jsou Češi de facto tolerantní národ. Neznamená to ve skutečnosti, že je nám skoro všechno jedno?